2016-06-23

Svobodné město Novigrad

Perla severu

Novigrad je fiktivní město ve fiktivním světě video hry Zaklínač 3 inspirované knižní předlohou od Andrzeje Sapkowského. Leží v deltě řeky Pontar. Ta mu poskytuje přirozenou obrannou linii. Dle knihy Perly Severu – Novigrad, které je k nalezení přímo ve hře, čítá jeho populace přibližně třicet tisíc obyvatel a je tak kulturním, obchodním i mocenským centrem v širokém okolí. Dle přibližného měření ve hře je ale jeho skutečná populace maximálně jeden až dva tisíce. 

Hra samotná poskytuje i letopočet, jedná se o rok 1272 a lze ho vztáhnout i k námi používanému letopočtu a období středověku. Slunce vychází přibližně kolem čtvrté hodiny ranní a zapadá kolem deváté hodiny večerní, což by se dle hodnot pro východ a západ slunce v Gdaňsku dalo považovat za důkaz toho, že se roční období ve hře podobá našemu létu, s odhadem v rámci měsíce se jedná o ekvivalent k červnu. Počasí, ošacení postav i stav, ve kterém se nachází okolní vegetace, to potvrzují. Dle rostlin v okolním světě leží Novigrad v mírném pásu.

Z politického hlediska leží město na území Redanie, nicméně těsně u hranic s Temerií, která je momentálně v držení Nilfgaardu. Ten se snaží v právě probíhající válce proniknout dále na sever, zatímco vojska Redanie se ho snaží odrazit a zatlačit zpět na jih, mimo území Temerie a dalších severních říší. Novigrad tak leží velmi blízko bitevní linii. I tak se jedná oficiálně o svobodné město, podobně jako byl mezi léty 1920 a 1939 Gdaňsk.

Mapa 1: Novigrad a jeho městské části.

Zdroj: Zaklínač 3: Divoký hon, v1.12 (PS4)

Moc a bezpráví

Jak již bylo řečeno, oficiálně by mělo být město autonomní a politicky nezávislé. Podle názvu hlavního náměstí ve městě – Náměstí Hierarchů je nejsvrchovanější mocenskou strukturou náboženské uskupení. V tomto případě se jedná o fiktivní Kult Věčného ohně. V Perly Severu – Novigrad je Kultu Věčného ohně popsán jako jev, který se vyskytuje jen a pouze na území tohoto města. Chrám Kultu se nachází na Chrámovém ostrově, v jeho útrobách se denně modlí od úsvitu do západu slunce desítky měšťanů (měšťané a bohatí měšťané, viz další kapitola). Zároveň se jedná o nejvýše položené místo ve městě, což symbolicky potvrzuje jeho dominanci nad životy obyvatel. Krom chrámu samotného je Kult zastoupen po celém městě, ať už prostřednictvím kněží v menších chrámech, či pouze kněží v ulicích, kteří celý den káží svému publiku. O bezpečnost na těchto místech se stará jedna ze tří ozbrojených složek města – Chrámová stráž.

Mapa 2: Rozmístění menších chrámů a kněží (zlatá barva značí důležitá místa v rámci hlavních úkolů).


Kult je tedy svrchovaná mocenská struktura působící pouze na území Novigradu, plně tak naplňuje podstatu svobodného města. Nicméně v městě působí ještě další dvě ozbrojené složky, jmenovitě Redanští vojáci a Lovci čarodějnic. Oba dva útvary spadají pod přímou kontrolu vládci Redanie, v tom případě se jedná o krále Radovida V. Ve hře pro to neexistuje jediný explicitně zmíněný důvod, nicméně se dá předpokládat, že známá nenávist Radovida vůči čarodějkám, která vedle ke zřízení Lovců čarodějnic, umožnila spojení Kultu Věčného ohně, který obecně opovrhuje čímkoli nelidským a Radovidových vojenských jednotek, které tak přišly na pomoc městu. O této kolaboraci vypovídá i scéna ze samotného hlavního náměstí, kde u hořící hromady knih stojí jak Lovci čarodějnic, tak Redanští vojáci a Chrámová stráž. Zároveň se zde nacházejí i dvě hranice spolu se spálenými těly. Nicméně toto mocenské spojení jinak svobodného města a vládce okolních zemí zřejmě nepřekračuje hranice zabíjení nelidí a čarodějek, jelikož v nejbohatší části města sídlí diplomat Nilfgaardské říše spolu se svou rodinou.

Obrázek 1: Propojení ideologie Kultu Věčného ohně a Radovidových ozbrojených složek.


Po celém Novigradu jsou pak k nalezení propagandistické plakáty na podporu krále Radovida spolu s plakáty hledaných čarodějek. Několik domů je hlídaných jednotkami Lovců čarodějnic, stejně tak jako je po celém městě k nalezení několik dalších hořících hromad knih. V jedné z nejchudších částí města, obývané převážně elfy a pulčíky, je k nalezení skupina Redanských vojáků, kteří popravují nelidi a nutí je kopat vlastní hroby. Celkově působí celé pojetí této nenávisti a vraždění nelidí a čarodějek jako analogie k židovským pogromům. 

To vše je ale jen polovina mocenských struktur, které působí Novigradu. Ta druhá sídlí na několika místech, zejména pak v Plesnivém háji a lázních. Jedná se o spolek zločinců, přirovnatelných k dnešní mafii. Tento spolek zahrnuje čtyři vládce podsvětí a zahrnuje nelegální aktivity jako hazard, zápasy muže proti muži v aréně, prodej a distribuce drog, nájemné vraždy, špionáž, loupeže. Zároveň pro vlastní profit poskytují i pomoc čarodějkám, které se snaží uprchnout z města. Krom toho se ale také snaží udržet Novigrad skutečně mocensky autonomním městem. Pole působnosti tohoto spolku se pak soustředí zejména na nejchudší oblasti, ne nadarmo se jeden z velké čtyřky nazývá Král žebráků. Ačkoli se to nezdá, v ulicích panuje relativní klid a nedochází k žádným roztržkám podsvětí s Kultem. V průběhu hráčova pobytu v Novigradu ale dojde k rozštěpení spolku a tři z jeho vůdců se obrátí proti čtvrtému. Jeho muži poté zejména v chudinských oblastech číhají na hráče. 

Samotné rozštěpení spolku má na svědomí spolupráce jednoho ze čtyř, jmenovitě Zkurvysyna Juniora a Radovida. Ten se tak snaží proniknout i do mocenských struktur podsvětí a stát se tak šedou eminencí ovládající celé město. Jeho plán ale není naplněn, jelikož raději alokuje své zdroje na právě probíhající válku a nechává Zkurvysyna Juniora na pospas jeho bývalým spolupracovníkům. 

Obrázek 2: Plakáty hledaných čarodějek.


V neposlední řadě žije nedaleko Novigradu jedna z nejvlivnějších rodin tohoto města. Ačkoli není blíže specifikováno, jak se stala takto vlivnou, dle interakce s hráčem nemají žádný zájem nějak aktivně vstupovat do mocenského boje ve městě. Vedle jejich sídla velikosti menšího zámku je i závodní dráha a právě na Velkou cenu Vegelbudů láká občas herald na Náměstí Hierarchů.

Socioekonomický stav virtuálního města

Město samotné se dá rozdělit na tří části. Chrámový ostrov jakožto ohnisko Kultu a movitějších občanů města, nejvýše položené místo. Centrum města s přístavem, které nabízí celou sociálně-ekonomickou škálu obyvatel, ohraničené hradbami a přírodním vlnolamem. A nakonec Zákoutí, dvě menší části města pod stejným názvem. Jižní část Zákoutí je obydlena sedláky a selkami, ta východní poté nelidmi. Nachází se zde také velký komplex na pálení cihel. Zákoutí je považováno za nejchudší část města. Stejně tak se jedná o nelidské ghetto, za hradbami a mimo dosah Kultu. 

Pro vytvoření podkladu, který mapuje socio-ekonomickou situaci obyvatel, posloužila nejen analýza stavu obydlí, zamoření oblasti krysami (obecně se v chudších oblastech vyskytují na rozdíl od zbytku města krysy, zároveň jsou zde ale také více zastoupeny kočky a psi), ale hlavně samotné pojmenování občanů autory hry. Ve městě se tak vyskytují krom selek a sedláků také chudí měšťané, měšťané, bohatí měšťané a občané šlechtického původu. V určitých oblastech se vyskytuje několik typů měšťanů najednou v různém poměru a za povšimnutí stojí také hospody, které vždy skladbou obyvatel stojí výše než jejich bezprostřední okolí.

Mapa 3: Rozvrstvení obyvatel dle jejich socio-ekonomického stavu. Světlejší barva značí lepší stav. Metoda Jenks Natural Breaks.


Nejbohatší částí města se tak stává oblast výstižně pojmenovaná Zlatá čtvrť. Nachází se zde krom Passiflory (nevěstince pro ty nejnáročnější klienty) i například dům diplomata Nilfgaardské říše. Pohybují se zde výhradně bohatí měšťané spolu se šlechtici. Ve zbylých částech sousedících s hlavní ulici, která vede od chrámu na Chrámovém ostrově přes hranici mezi Zlatou čtvrtí a Stříbrným městem (kde se nacházejí lázně) až Náměstí Hierarchů, jsou k nalezení měšťané a bohatí měšťané v různém poměru. Není náhoda, že se zde nachází také nejprestižnější hospoda U Ledňáčka, banka nebo třeba divadlo a lázně. Na Doky a Odkrojek pak zbývají výhradě ti nejchudší. Krom márnice se v této zóně nachází také nemocnice. Zdejší obyvatelé mají občasné záchvaty kašle. Pro malé děti je tu zřízena skromná škola. Velmi častí jsou zde žebráci, kteří jsou zejména na hranicích nejchudších oblastí a u jednotlivých bran vedoucích do města.

V přístavní oblasti se mimo jiné vyskytují i velké budovy skladišť a pohybují se zde pomocníci v docích a námořníci. Ve východní čísti Zákoutí se pak nachází cihelna a vodní mlýn. Jižní část Zákoutí s největší pravděpodobností obhospodařuje nedaleká pole a pastviny. Spolu s dalšími chudými oblastmi sdílejí jen velmi malé trhy na menších náměstích, zvýšené hlídky Lovců čarodějnic a neoznačené obchody, povětšinou pod širým nebem. Obydlí jsou zde převážně dřevěná, několikapatrová s malými místnostmi bez vybavení, celkově v zanedbaném stavu. V bohatších částech města jsou pak domy honosnější, zděné, popřípadě kombinující dřevo a cihly. V jejich okolí se dle zvyšující socio-ekonomické situace obyvatel objevuje narůstající počet květin. Místnosti jsou větší a částečně či plně vybavené, včetně koupelen u staveb ve Zlaté čtvrti. Obchody zde mají vývěsky a některé zůstávají otevřené i v noci. Měšťané občas znuděně zívají.





Následující mapa, kombinující mapu rozvrstvení obyvatel a rozmístění Kultu a jeho kněží, se snaží o zachycení vztahu mezi rozvrstvením obyvatel a rozmístěním zástupců Kultu. To, co zobrazuje, je možné vyložit dvěma způsoby. Buď se Kult snaží zapůsobit hlavně na chudé (krom nelidí, kterými opovrhuje a venkovanů), jenž nemají možnost dostat se až na Chrámový ostrov – více jak polovina jeho kněží a menších chrámů je umístěna v těch nejchudších oblastech. Druhou variantou je poté fakt, že se zejména kněží soustředí u bran do města a hlásají svá proroctví příchozím. Je pak jen shodou okolností, že jsou ekonomicky slabé oblasti města výhradě na jeho okraji, spolu se všemi vstupy.

Mapa 4: Rozmístění Kultu na pozadí socioekonomických zón.